Romance v laboratoři
Donatello seděl ve svém kancelářském křesle a před ním stál Michelangelo. Miki bratra vzal za čelist a zvrátil mu hlavu dozadu.
„To se ti líbí?“ řekl a bříšky prstů mu přejel po tmavých skvrnách na krku.
Vtom vešel Leonardo. Jen co je spatřil, prudce se zastavil, a jeho brášci od sebe odskočili. Vůdcovy šedé oči se rozšířily a pak zúžily, když nasál vzrušený pach ve vzduchu.
„Jak jsi mohl, Done?“ vyplivnul zlostně a otočil se k odchodu.
Donatello vyskočil z křesla. „Nic jsme nedělali, Leo!“ volal za ním, ale rozčilený Leonardo ho nedbal a téměř vyběhl ven.
(O pět minut dříve.)
Michelangelo veskotačil do Donatellova pokoje s úsměvem na rtech. „Neviděl jsi Lea?“ Vzápětí ucítil, že vzduch je nasáklý vzrušením, a co čert nechtěl, všimnul si i okrouhlých skvrnek na Donovu krku, které zatraceně připomínaly cucfleky. „Done?“ řekl tiše. „Co je tohle?“ namířil na ně prst.
Donatello si sáhnul na krk a poznáním syknul.
„To ti udělal Leo, viď? Ty jsi ho svedl a vyspal se s ním. A vůbec ti nezáleželo na tom, že jsi mi ho slíbil nechat, ne, ty se prostě chceš pelešit a je ti jedno s kým a je ti fuk, co jsi nasliboval, o důvěře a blízkosti a spoustě času – a – a Done, jak jsi mohl-?“
„Miki, mlč,“ přerušil ho Donatello rudý v tváři. „To bych nikdy neudělal!“
„A co to teda máš na krku?“ zvolal Michelangelo. „Proč tu cítím sex?“
„Protože,“ rozhodil Donatello rukama, „jsem právě masturboval. Zkusil jsem se škrtit a trochu jsem to přehnal, proto mám na krku podlitiny.“ Ovinul si prsty kolem hrdla, aby ukázal, že špičky leží přímo na skvrnkách.
Michelangelo se zhluboka nadechl a splaskl. „Kámo,“ usmál se vděčně, „už mě tak neděs.“ Donatello úlevně pokrčil rameny. Michelangelo naklonil hlavu ke straně a přišel před něj. Vzal Dona za čelist a zvrátil mu hlavu dozadu.
„To se ti líbí?“ řekl a bříšky prstů mu přejel po tmavých skvrnách na krku.
Vtom vešel Leonardo.